Rocamadour

Rovamadour je především komplex klášterních budov a poutních kostelů, vybudovaný ve skále nad jedním z přítoků řeky Dordogne. Místo bylo díky četným jeskyním osídleno od paleolitu.
Podle písemných zpráv byla první kaple postavena na útesu v roce 1105. V roce 1162 byla v Rocamadouru nalezena starodávná hrobka obsahující neidentifikované tělo. Krátce nato se rozvinula legenda o svatém Amadourovi, který byl ztotožněn s biblickým Zacheem, výběrčím daní v Jerichu zmíněným v Lukášovi 19:1-10, a manželem svaté Veroniky, který utíral Ježíšovi tvář při cestě na Kalvárii. Svatý Amadour a svatá Veronika byli pronásledováni a vyhnáni z Palestiny, na křehkém člunu dopluli pod vedením anděla na pobřeží Akvitánie. Během cesty do Říma se stal Amadour svědkem mučednické smrti svatého Petra a svatého Pavla. Po smrti manželky se Amadour vrátil do Francie a uchýlil se do divočiny, kde postavil kapli na počest Panny Marie, poblíž které o něco později zemřel. Svatý Amadour je pravděpodobně zcela imaginární postava, nicméně Rocamadour se stal na základě této legendy slavným poutním místem.
Ke kostelům se dostaneme po schodišti z dolního města. Nejdůležitější je poutní kostel Notre Dame s dřevěnou Černou Madonou , kterou měl podle legendy vyřezat sám svatý Amadour. Malá benediktinská komunita používala malý kostel svatého Michala. Dále zde najdeme kostel svatého Salvátora a pod ním podzemní kapli svatého Amadoura, kde jsou ostatky světce. Na vrcholu útesu stojí hrad postavený ve středověku na obranu poutního místa.